specialista na anti-aging

Každý svého štěstí strůjcem




Schopnost prožívat štěstí si nese každý v sobě. Tato schopnost z velké míry souvisí s pozitivním pohledem na sebe sama. A tento pozitivní pohled je ovlivněn celou řadou vlivů v průběhu našeho života:

  1. Rodina
  2. Škola – učitelé, trenéři, zájmová zařízení
  3. První lásky
  4. Životní partneři
  5. Naše dovednosti – pracovní vztahy

Vrcholné okamžiky štěstí jsou jen vteřiny či minuty v našem životě a jsou jakousi prémii. Jsou lidé, pro které tyto okamžiky mohou být nedostupné. V těchto chvilkách naše tělo produkuje vlastní „opiát“ slasti. Pocity štěstí mohou být spojeny s uspokojením základní potřeby (jídlo, spánek, sex apod.), nebo s pocitem úspěchu, či s pocitem nového objevu. Cennější, než tyto okamžiky štěstí je žít dlouhodobě spokojený a pohodový život.

Schopnost či umění žít spokojený život, souvisí velmi úzce s naším sebevědomím, s naší sebeláskou. To není sobectví!!! Žít spokojený život, znamená žít život bez STRACHŮ (z neúspěchu, z ostudy, nebýt milován, znelíbit se, z odhalení domnělé neschopnosti, ze stáří, z nemoci, z osamění atd.).

Absence strachů souvisí s naší důvěryhodností. S tím jaký máme charakter a jak jsme kompetentní.

Se sebevědomím se dá pracovat. Výsledky nejsou rychlé, ale pokud se vám podaří opravdu změnit některé myšlenkové stereotypy, bývají trvalé. Člověk by měl žít svůj život rád a odpovědně vůči životu samému. Měl by využít vlohy, které mu byly dány do vínku a měl by mít rád sebe a tedy i druhé. Důležité je nepodlehnout manipulativním manévrům okolí, které velmi často využívá různých , zcela nepodstatných předsudků.

Kritéria dokonalosti by si měl každý člověk tvořit sám podle svého svědomí a neměl by se nechávat ovlivnit „těmi druhými“. Nezapomeňte! Nikdo nemá právo definovat, co je to lidská dokonalost! Takovým samozvaným pedagogům máme právo říci: „Je mi to jedno“.

Cesta k pozitivnějšímu pohledu na sebe sama má několik postupů. Nejjednoduší je, vzít si papír a tužku a napsat si.

  1. Motivační prvky – co chci změnit a proč.
  2. Inventarizaci – na jednu stranu papíru co chci, na druhou co nechci. Z druhé strany, co nabízím v partnerských vztazích, eventuelně v práci a do dalšího sloupce, co požaduji od partnera, eventuelně zaměstnavatele.
  3. Stanovit si cíle – kam chci dojít. Zde pozor!! Cíle musí být reálné a dosažitelné, neboť po stanovení nereálných a nedosažitelných cílů se můžete ještě více propadnout k pesimistickým představám. Dobrou metodou je zde posilování frustrační tolerance, t.j., že něco, co vám připadá nemyslitelné a v podstatě vás to ve vaší svobodě velmi omezuje, začnete postupnými kroky měnit. Např. vánoční úklid odložíte na leden, místo teplé večeře rodině naservírujete chlebové řezy, nebo s autem pojedete do myčky o týden déle apod.
  4. Musíte si stanovit termín kontroly. Jasně analyzovat své úspěchy i neúspěchy a odměnit se!!! Nikdy neházejte své neúspěchy na někoho jiného. Vy jste si největším přítelem i nepřítelem!

Pomůckou, jak zvládnout tyto zdánlivě jednoduché body jsou tyto metody:

  1. Přijmout osobní zodpovědnost.
  2. Nebát se změnit názor – riziko změny a opuštění vyjetých kolejí
  3. Umět se bránit manipulaci.
  4. Zvyšovat frustrační toleranci.
  5. Zaujmout zdravý postoj k sobě, svému tělu i svému zdraví
  6. Mít rád lidi a zlepšovat vztahy.
  7. Pěstujte své zájmy a vše, co podporuje vaši dobrou náladu!

Hodně úspěchů na cestě za veselejší mysli!